K významným hranickým malířům bezesporu patří Raimund Ritter von Wichera (Frenštát pod Radhoštěm, 19. 8. 1862 – Vídeň, 15. 2. 1925). Hranické muzeum se může chlubit pěti obrazy tohoto vynikajícího absolventa vídeňské Akademie výtvarných umění.
Dva nejvýznamnější obrazy představují postavu mladé krásky v dlouhých letních šatech s rozevlátou sukní, koketním kloboučkem na hlavě a náručí plnou květin – růží, chryzantém či kopretin. Obrazy jsou namalovány v líbivém vídeňském stylu, v jemných pastelových barvách ve stylu secesním a v dolním rohu jsou signovány R. R. v. Wichera, tedy Raimund Ritter von Wichera.
Tyto dva obrazy byly získány muzeem z majetku rodiny hranického řezníka Justa, jehož rodičům Albínovi a Františce Justovým patřil dům č. 191 na konci dnešní Třídy Čs. armády naproti domu a ateliéru fotografa Ferdinanda Wichery, bratra Raimunda Wichery.
Pinkavův žák
Raimund Wichera se narodil sice ve Frenštátě pod Radhoštěm, celé dětství a jinošství však prožil v Hranicích. Už od malička projevoval malířské nadání. Na hranickém gymnáziu svými pracemi vzbudil pozornost profesora kreslení akademického malíře Jana Pinkavy. Navštěvoval jej v jeho bytě, kde mu pomáhal v jeho soukromých pracích, učil se malování štětcem a litografování. Wicherovo nadání nadchlo také hranického starostu Františka Watzlawika, zaníceného figurálního malíře, který pak Wicheru naučil malování olejovými barvami.
Z vídeňské akademie do arcivévodova zámku
V šestnácti letech složil Wichera přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Protože ho však rodiče nemohli podporovat, musel se sám živit. Studoval však výborně. Svou houževnatostí a nadáním si získal přízeň profesorů akademie. Po absolvování všeobecné malířské akademie vstoupil do speciální figurální školy profesora Hanse Makarta.
Na Makartovo doporučení pozval arcivévoda Josef Habsburský mladého absolventa Wicheru za učitele kreslení a malování svých dvou dcer na svůj zámek do Alcsúthu v Uhrách nedaleko Budína. Wichera tam později učil kreslení a malování i oba syny arcivévody i některých předních rodin uherské šlechty. Získal tím nejen hmotnou podporu, ale i přízeň arcivévodovy rodiny.
Po návratu do Vídně pracoval opět pod Makartovým vedením a maloval menší obrazy historického žáru a portréty, hlavně vídeňských dam, dělal však i návrhy pro dekorační výmalbu stropů a sálových prostor vídeňských paláců.
Ateliér v Hranicích
Wichera navštěvoval často Hranice, kde žila jeho matka Anna a sourozenci Vilemína a Ferdinand. Později se v Hranicích také dočasně usadil a zřídil si koncem 80. let 19. století provizorní malířský ateliér v nově postavené vile zemřelého stavitele Augustina Gabrielliho v komplexu budov dnešní Staré střelnice. Maloval tu jednak portréty pro bohaté hranické měšťany, ale také rodiny důstojníků vyšších vojenských škol v Hranicích. Na pozvání zajížděl občas jako vyhledávaný portrétista i do dalekého okolí. Například do Vsetína, Holešova a do Uher.
Rytířský stav
Raimund byl za umělecké zásluhy spolu s matkou a sourozenci povýšen do šlechtického stavu. Sám Wichera užíval šlechtický titul „rytíř z Brennersteinu“.
Ve Vídni dosáhl Wichera velkých úspěchů svými idealizovanými portréty postav mladých krásných žen a dívek s kyticí květin, malovaných vždy v novém pojetí.
Raimund pomáhal finančně matce, svobodné sestře i bratrovi, který se vyučil fotografem. Pomohl mu postavit honosnou vilu v secesním stylu v Hranicích na Třídě Čs. armády, v přímé blízkosti rozlehlého areálu c. k. vyšších vojenských škol. V prvním poschodí novostavby byl vybudován luxusní ateliér umělecké fotografie se skleněnými stěnami.
Trvale ve Vídni
Wichera se později trvale usídlil ve Vídni, kde se v roce 1910 oženil. Často však Hranice navštěvoval. Po první světové válce ztratil Wichera ve Vídni většinu svých bývalých bohatých zákazníků a příznivců. Protože jako malíř setrvával ve svých obrazech v hledání a zobrazování ideální krásy, byl jako malíř starých stylů brzy zatlačen mladšími malíři nových námětů a uměleckých stylů. V posledních letech života proto Wichera maloval kromě oblíbených žánrových obrazů četná zátiší ve stylu starých holandských mistrů, hledaná zahraničními sběrateli a obchodníky obrazů.
Zemřel v roce 1925 ve Vídni. Nejvíce uměleckých obrazů se dochovalo ve Vídni. Mnoho se jich však dostalo i do Prahy, Německa, do Maďarska i do Ameriky. Kromě portrétů maloval Wichera hodně obrazy historických námětů, žánrové obrazy a zátiší.
