počátky muzea
S myšlenkou zřídit muzeum v Hranicích si místní pohrávali už od konce 19. století. Aktivní sběratelská činnost se soustředila k roku 1904, kdy byl vytvořen základ muzejních sbírek. Vznik muzea podporovala řada významných hranických osobností, například tehdejším hranickým starostou JUDr. Františkem Šromotou a jeho ženou Amálií, ale také městským tajemníkem JUC. Františkem Janíkem, který muzeum uváděl po praktické stránce do života.
Muzeum bylo slavnostně otevřeno 5. července 1905 v jedné místnosti školní budovy na dnešním Školním náměstí. Prvním správcem byl Josef Šindel a řízením muzea bylo pověřeno kuratorium, v jehož čele stál lékárník Kaulfus.
Sbírkový fond se postupně rozrůstal, stávající prostory nestačily, a proto bylo muzeum v roce 1912 přestěhováno do přízemních místností radnice.
V roce 1921 se sbírky stěhovaly opět do budovy na Školním náměstí, kde byly již v rámci možností tematicky uspořádány. Po roce 1927 byl nákupy vytvořen základ sbírky obrazů a muzejní fondy se rozrostly také o zemědělské oddělení.
Z iniciativy legionářů vznikl v období 1934 až 1935 „Památník odboje“, který soustředil všechny dostupné památky na první světovou válku. Tyto sbírky muzea byly umístěny v prostorách radnice.
V letech 1935 a 1936 byly zakoupeny nové vitríny a provedena reorganizace sbírek. Součástí muzea byl také archiv a Gallašova knihovna.
Jak bylo tehdy v muzeu otevřeno pro veřejnost? Každou neděli a ve svátky od 9 do 11 hodin, a to od dubna do září. Vstupné pro dospělé činilo 1 korunu, pro děti 0,50 koruny. Po předchozím ohlášení bylo možné jít do muzea i mimo otevírací dobu.
druhá světová válka
Od října 1939 bylo muzeum uzavřeno a přístupné bylo jen pro vědecká bádání.
Ze zprávy z roku 1939 vyplývá, že oblastí muzejního zájmu bylo město Hranice a soudní okres hranický. Mimookresních věcí vlastnilo muzeum jen nepatrně.
Muzeum tehdy mělo 11 oddělení:
- Město Hranice a Lázně Teplice – součástí tohoto oddělení byla pozoruhodná sbírka hranické keramiky a starých městských listin.
- Městská světnice a starý nábytek.
- Průmyslové výrobky staré a novější.
- Sbírka starožitností.
- Školské oddělení
- Církevní památky.
- Národopis.
- Památky ze světové války.
- Sbírky přírodovědecké.
- Zemědělské oddělení.
- Sbírka obrazů a fotografií.
Dále se ve zprávě uvádí, že pochopení pro museum je velmi nepatrné, návštěva slabá.
Během druhé světové války proběhla rekonstrukce židovské synagogy a tam byla v roce 1943 instalována formou stálé expozice větší část sbírek.
poválečná doba
Po skončení války se snažila skupina nadšenců o zřízení Okresního muzea v Hranicích. Tato snaha byla krátce naplněna v padesátých letech.
V roce 1947 se stal správcem muzea Miloš Semerád, který se této činnosti věnoval až do roku 1963. Část sbírek muzea byla v té době součástí expozice v Synagoze, část byla uložena ve sklepech několika domů v Hranicích a Gallašova knihovna byla umístěna na zámku. Všechny tyto prostory byly vlhké, nevyhovující a podepsaly se na dnešním stavu sbírkových předmětů.
V rámci územněsprávních změn v šedesátých letech přešly sbírky hranického muzea do správy Okresního vlastivědného ústavu v Přerově, dnes Muzea Komenského. Kvůli tomu, že sbírky byly v nevyhovujícím stavu, byly převezené do depozitářů v Přerově, Tovačově a Kojetíně. Správkyní hranického fondu se stala v roce 1964 Marie Jašková.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let byl původně jednolitý sbírkový fond rozdělen na jednotlivé sbírky. Jejich správci byli odborní pracovníci přerovského muzea.
Synagoga v Hranicích nadále sloužila jako výstavní prostor muzea a v roce 1974 zde byla instalována expozice fajánse a keramiky.
po roce 1989
Devadesátá léta znamenají renesanci hranického muzea. V roce 1993 byla na město přenesena pravomoc zřizovat muzeum a město poté požádalo ministerstvo kultury o převedení muzejních sbírkových fondů z majetku státu do majetku města.
Po schválení převodu bylo městským zastupitelstvem zřízeno k 1. lednu 1994 Městské muzeum a galerie jako samostatný právní subjekt.
Během roku 1994 byly převezeny z depozitářů Muzea Komenského zpět do Hranic všechny sbírkové fondy, které čítaly přes 21 000 předmětů. Ředitelkou muzea byla PhDr. Hana Svobodová.
Část sbírek muzea, převážně nábytek, byl v rozloženém stavu umístěn nejprve v domě Na Náspech 55, odtud byl později přestěhován do Kavrisu v Purgešově ulici 1399 a odtud pak do prostor na Staré radnici. Část depozitářů je vlhká a opakuje se tak situace z šedesátých let, kdy jsou převážně sbírky nábytku uložené v nevyhovujících a stísněných prostorách.
v nových prostorách
Od roku 2001 sídlí muzeum v budově Staré radnice. Pro výstavy jsou využívány prostory Gotického sálu i výstavní síně na Staré radnici, kromě toho probíhají v nedaleké synagoze od roku 1994 výstavy moderního výtvarného umění.
V předsálí Gotického sálu byl umístěn model hranického zámku a přilehlých domů vytvořený hranickým rodákem a amatérským historikem Stanislavem Milošem. Model byl tehdy součástí expozice fotografií „Dělo se v Hranicích“, která byla v roce 2015 zrušena, aby bylo možné využívat prostory pro výstavy. Model se pak v roce 2016 přesouvá do nových prostor, do muzea na zámku.
K 31. 12. 2014 příspěvková organizace Městské muzeum a galerie v Hranicích jako samostatný právní subjekt zaniká a od 1. 1. 2015 se stává jedním ze čtyř středisek nově vzniklé příspěvkové organizace Městská kulturní zařízení Hranice.
současnost
Hned první rok muzea a galerie pod křídly nově vzniklé organizace byl úspěšný. Díky podpoře města Hranice a skvělému týmu pracovníků se podařilo pod vedením ředitelky Ing. Nadi Jandové uspořádat ve výstavních síních na Staré radnici a v Galerii Synagoga celkem 16 výstav, na které přišlo přes 12 tisíc lidí, což je trojnásobek ve srovnání s rokem 2014, kdy na výstavy celkem zavítalo 3 460 lidí. Kromě toho muzeum uspořádalo dvě netradiční venkovní výstavy, a to výstavu na stromech v Zámecké zahradě, která byla spojená s piknikem a také výstavu originálních vánočních stromků v podloubí.
Na nárůstu návštěvnosti v roce 2015 se podepsal zvýšený počet výstav, které byly předkládány atraktivní formou a dále spousta doprovodných programů jako vernisáže, dernisáže, soutěže pro návštěvníky, komentované prohlídky a výtvarné dílny.
Muzeum také využívalo netradičních forem propagace, například na výstavu grafik Jiřího Šalamouna lákal návštěvníky Maxipes Fík a jeho věrná kamarádka Ája (dvě kostýmované postavy), kteří roznášeli v centru Hranic pozvánky na výstavu. Pozitivně nárůst návštěvnosti ovlivnilo také rozhodnutí města Hranic, které zrušilo vstupné a lidé tak mohou chodit na výstavy zdarma.
Na výstavách muzea se v roce 2015 až 2016 podílela kurátorka Mgr. Radka Kunovská a kurátor a průvodce Vít Kunovský. Od roku 2017 připravuje výstavy kurátor a vedoucí střediska muzeum a galerie Mgr. Marek Suchánek.
Sbírky muzea čítají v současné době okolo čtyřiceti tisíc kusů. Sbírkové předměty z depozitářů jsou nadále využívány při výstavách, které se zabývají regionální historií. Návštěvníci muzea tak mohli některé sbírkové předměty, dokumenty, fotografie a další vidět například na výstavě Hranická madona, Hranický most, Tajemství depozitáře, Chlouba Hranic: zámek, Řemeslo má zlaté dno, Za časů první republiky, Vánoce za totáče a další.
Sbírkové předměty se podařilo dostat ven z depozitářů také formou zřízení stálých expozic. Vznikly tak čtyři expozice.
V přízemí hranického zámku, v Muzeu na zámku najdete expozici „Hranice na mušce“, věnovanou zbraním z hranického depozitáře, ale také vojenským vyznamenáním a medailím. Zajímavým kouskem je také pohár věnovaný Hranickému střeleckému spolku císařem Františkem Josefem I. při jeho návštěvě Hranic 10. června 1880.
Druhou expozicí v Muzeu na zámku“ je „Model historického centra Hranic“ jehož autorem je Stanislav Miloš. Tuto expozici rozšiřuje panelová historie hranického zámku a pozdněgotické a renesanční kachle, které byly objeveny při archeologickém výzkumu zámku.
Cestou na věž Staré radnice se nachází další dvě expozice: „expozice truhel“ a expozice „Co vyprávějí kameny“ aneb Kamenná historie Moravské brány. Expozice mapuje zajímavou geologickou historii Hranicka. Hranické muzeum tak veřejnosti zpřístupňuje část své sbírky mineralogie, která byla dosud uložená v depozitářích.
