„Když embryo mé dozrálo v matčině lůně, vydral jsem se šťastně ven ze svého vězení do tohoto plačtivého údolí, a to na smrtnou neděli 4. dubna 1756 o půl dvanácté před polednem, právě když se při zpívané mši svaté k pozdvihování zvonilo,“ popisuje své narození jeden z velkých hranických mužů Josef Heřman Agapit Gallaš. Letos je to 260 let ode dne, kdy na svět přišel budoucí malíř, lékař, spisovatel, buditel a čestný občan města Hranic.
Tuto osobnost připomene výstava v prostorách nového muzea v přízemí zámku. K vidění bude od 14. dubna, kdy ji zahájí v 17 hodin vernisáž, do konce května. „Poté prostory obsadí v jedné místnosti stálá expozice nejstarší historie Hranic s modelem města a ve druhé místnosti expozice zbraní,“ informovala ředitelka Městských kulturních zařízení v Hranicích Naďa Jandová.
„Výstava J. H. A. Gallaš – vlastními slovy nabídne řadu artefaktů, které s Gallašem souvisejí – jeho knihy, podobiznu od Ferdinanda Helsnera, bustu. K vidění bude také kamenná múza, dřívější socha z Gallašova hrobu. Vystavené předměty doplní úryvky z Gallašových spisů a faktické údaje o jeho životě,“ sdělila kurátorka hranického muzea Radka Kunovská.
„Psát vlastní životopis je věc velmi citlivá, když autor uvádí své zásluhy a šlechetné jednání, pokládají to čtenáři za smradlavou sebechválu, když píše o vlastních chybách, mají o za nestydu,“ svěřuje se ve svých dílech Gallaš. Naštěstí se však touto myšlenkou nedal strhnout a autobiografické psaní nezavrhl. „Ačkoli tato díla nebyla za jeho života vydána, představují v česky psané literatuře tematicky zcela průkopnické práce. Jen díky nim víme o Gallašovi nesrovnatelně více než o kterémkoli z jeho hranických současníků,“ komentuje úryvky životopisných prací jeden z kurátorů výstavy historik Jiří Nebeský.
(vh)
Hranický zpravodaj, duben 2016
