Pokračování historie Gallašovy knihovny. První část naleznete ZDE.
PŘESUN DO MUZEA
Na přelomu 19. a 20. století si Gallašovu knihovnu pod patronát přebírá město. Knihovnu dostal na starost Josef Šindel, odborný hranický učitel a předseda rady Veřejné městské čítárny, který knihy uložil zpět do skříní v oratoriu a systematicky je seřadil. Knihy byly poskládány v několika za sebou jdoucích řadách tak, aby se šetřilo místem. Skříně byly jen zběžně sbity, aby váhu knih unesly.
Zlom nastává po založení hranického muzea v roce 1905. Josef Šindel a jeho kolektiv se v roce 1911 snaží, aby Gallašova knihovna přešla do sbírek muzea. Muzeum nechává na knihy vyrobit nové skříně a domlouvá s hraběnkou Antoinettou Althannovou místnosti na jejím zámku, ve kterých budou uloženy všechny knižní sbírky muzea včetně pozůstatků Gallašovy knihovny. K přemístění knih na hranický zámek došlo v roce 1913.
ZNOVUOBJEVENÍ A KONZERVOVÁNÍ
Knihovna zůstala až do poloviny 70. let 20. století na zámku, kde byla, zapomenutá, na počátku tehdejší rekonstrukce objevena.
Tehdejší ředitel přerovského muzea František Hýbl ji společně s několika studenty gymnázia zachránil před nevhodným uložením ve vlhkých místnostech. Muzeum sbírku konzervuje, vytváří nový soupis knih a ukládá do nových prostor hranické Staré radnice, kde je uložena dodnes.
Vytváří také nový soupis knih, který obsahuje 2 345 položek. Jsou v něm obsaženy jak knihy, které původně patřily do Gallašovy knihovny, tak knihy, které patřily jiným institucím: staré tisky z městského muzea, díla z Městského reálného gymnázia v Hranicích, díla z hranické fary a další.
