Hranický Kostelíček si letos připomíná tři výročí. Přesně 530 let slaví unikátní dřevěná socha Hranické madony, kterou návštěvníci mohli vidět na výstavě před pěti lety. Druhým výročím je 425 let od vystavění kostela Narození Blahoslavené Panny Marie s magdalenskou kaplí. Třetím výročím je 120 let od instalace soch Cyrila a Metoděje před kostelem. Dnes představujeme pohlednice, fotografie a obrazy, které jsou ve sbírkách hranického muzea.
Tajemstvím opředená historie Kostelíčku
Na úpatí Hluzovského kopce stojí kostel Narození Panny Marie, označovaný jako Kostelíček. Sakrální areál s bohatou historií je zároveň opředený tajemstvím a spojován s několika hrůzu nahánějícími pověstmi. Kdysi proslulé poutní místo, kam lidé putovali za místním kultem Matky Boží Hranické, je dnes častým cílem výletníků a oblíbeným objektem fotografů
i malířů.
Podle místní tradice byla původní svatyně vystavěna již zakladatelem Hranic, rajhradským mnichem Jurikem, avšak první písemná zmínka o „bílém kostelíku před městem“ pochází z roku 1492. Ve stejném období byl založen i hřbitov, kam byli pochováváni příslušníci hranické jednoty bratrské.
Součástí areálu je čtrnáct kaplí křížové cesty podél ohradní zdi, v nichž jsou umístěny dřevořezby, a také kaple sv. Antonína z Padovy. Za kaplí se kdysi nacházela jeskyně, která sloužila jako obydlí místních poustevníků.
Posvátná socha Matky Boží Hranické z lipového dřeva, vysoká 114 cm, za kterou po staletí putovala procesí zbožných poutníků, vznikla pravděpodobně v druhé polovině 15. století a dnes je uložena v depozitáři olomouckého arcibiskupství.
Hrůzu nahánějící pověst o Kostelíčku
Pověsti o Kostelíčku nahánějí hrůzu. Přinášíme vám jednu z nich: Jedna selka z Hluzova nosívala denně do Hranic v konvích mléko. U Kostelíčka se zastavovala na ranní mši. Jednou usnula dříve, a když se probudila, domnívala se, že je již ráno a vyrazila do Hranic. Neuvědomila si, že ve skutečnosti je deset hodin večer.
Uchopila konve s mlékem a utíkala polem od Hluzova k „Hůrce“. Křižujíc se, minula pověstné místo „Propast u Hranic“ a po chvíli již chvátala ke Kostelíčku, z něhož slyšela hru varhan. Okna kostelíku zářila.
Selka vešla do kostela. Stála při bohoslužbě vzadu a postupně zjišťovala, že nikoho z účastníků mše nezná. Pak si všimla jedné známé z Hluzova – ta ovšem byla již několik let mrtvá a pochována právě u Kostelíčka! Ta jí naznačila, ať místo rychle opustí – ocitla se totiž na mši duchů. Při útěku vytratila selka na hřbitově šátek s penězi.
Ani se po Kostelíčku neohlédla a chvátala známou polní cestou k Hranicím. Úzkostlivě poslouchala, jestli ji někdo nehoní, ale všude bylo ticho, jen mléko v konvích čváchalo.
Teprve v Hranicích zjistila, že je právě jedna hodina po půlnoci. Ráno pak v Hranicích prodala mléko a cestou zpět, doprovázena kamarádkou, se odvážila jít ke Kostelíčku. Svůj šátek našla roztrhaný na stovky kousků – na každém hrobě byl jeden. Co nejrychleji místo opustila a už nikdy tak pozdě v noci kolem nešla. Dokonce přestala chodit na ranní mši a do Hranic chodívala jinou cestou.
Hřbitov
Na hřbitově u Kostelíčka je pochována řada významných osobností spojených s historií Hranic a blízkého okolí.
Poslední místo odpočinku tam našel podnikatel a zakladatel firmy Kunz Antonín Kunz, stavitel a starosta města Václav Jonáš, publicista a kronikář Hranic Vladimír Bartovský, hranický kaplan, publicista a průkopník včelařství Libor Scholz a také jsou tam pochováni objevitelé zbrašovských aragonitových jeskyní, bratři Josef a Čeněk Chromý a také dcera Josefa Chromého, Ludmila Steinerová.
Pohlednice a obrazy Kostelíčku si můžete prohlédnout v galerii níže.
