Zdenek Merta

hudební skladatel ( * 1951, Hranice)
Zdenek Merta

Geniální hudební skladatel a producent Zdeněk Merta se narodil v Hranicích 25. dubna 1951. Je uznávaným hudebním odborníkem, který má za sebou mnoho úspěšných spoluprací s významnými osobnostmi.

Na Státní konzervatoři v Praze vystudoval varhany a dirigování, posléze vystudoval skladbu na Hudební fakultě múzických umění. Po absolutoriu se začal zabývat i svými vlastními hudebními projekty s významnými osobnostmi české hudební scény. Mezi ně patří například Petra Černocká, Hana Hegerová, Eva Pilarová nebo Petra Janů. Spolupráci navázal i se svou manželkou Zorou Jandovou, se kterou se podílel na tvorbě písniček pro děti Ryba z Havaje a muzikálu Nahá múza.

Svou genialitu všestranného hudebníka dokazuje i desítkami televizních a filmových skladeb, muzikálů, baletů, oper a symfonických i komorních skladeb. V roce 1970 se stal i součástí Divadla Semafor jako klávesista.

Mezi jeho nejvýznamnější hudební díla patří skladby Tanec století, Via Lucis, symfonický obraz The Last Century, koncert pro elektrickou kytaru a orchestr. Významně se podílel i na chodu Městského divadla v Brně, kde mimo jiné vytvořil společně s libretistou Stanislavem Mošou sedm původních muzikálů (Sny svatojánských nocí, Bastard, Babylon, Svět plný andělů, Zahrada divů, Peklo, Očistec). V brněnském divadle má i svůj vlastní zábavný pořad „Zdenek Merta u klavíru“, do kterého si zve kolegy z hudební branže. Dále složil hudbu k filmům, jako Probudím se včera, Hranaři nebo Zločin v Polné. Za život sepsal tři knihy o své kariéře i hudbě, která ho doprovázela celým životem. Mimo jiné také učí skladbu na pražské Státní konzervatoři.

S manželkou Zorou Jandovou tvoří pár už od roku 1988, mají spolu dvě dcery. V 90. letech ho bohužel však potkaly i zdravotní potíže, konkrétně chronický únavový syndrom. Kvůli němu trpí nenadálou ztrátou energie, bolestí hlavy, krku a očí. Během své hudební kariéry obdržel v roce 2015 cenu OSA za nejúspěšnějšího skladatele v zahraničí. Za muzikály Svět plný andělů a Babylon byl také nominován na cenu Alfréda Radoka.