Herman Potočnik byl průkopník raketové techniky a astronautiky. Je považován za jednu ze zakládajících osobností výzkumu kosmického prostoru. Jako úplně první teoreticky rozpracoval možnosti dlouhodobého pobytu lidských posádek v kosmu. Herman se narodil do rodiny slovinského původu. Jeho otec sloužil jako lékař a námořní důstojník rakousko-uherského loďstva a v době jeho narození působil v přístavu Pula.
Herman absolvoval nižsí vojenskou reálku v rakouském městě Fischau a roku 1907 nastoupil na Vyšší vojenskou reálnou školu v Hranicích. Z Hranic byl Herman přeložen do Mödlingu v Dolním Rakousku, kde studoval Vojenskou technickou akademiii, byl povýšen na podporučíka a získal titul inženýra. Rok nato vypukla první světová válka. Zúčastnil se několika bitev, byl povýšen na kapitána, ale z války se vrátil s tehdy nevyléčitelnou tuberkulózou jako válečný invalida.
Herman se i přes to nevzdal, začal studovat technickou univerzitu a úspěšně obhájil doktorát strojírenství se specializací na raketovou techniku. Od roku 1925 se zabýval problematikou konstrukce raket a jejich využitím ve výzkumu vesmíru. Jeho nemoc byla ale natolik vážná, že nemohl být plně zaměstnán a nestihl založit ani rodinu. Své poslední roky života strávil u svého bratra Adolfa ve Vídni, kde psal knihu, kterou se zapsal do historie dobývání vesmíru. Herman používal pseudonym Hermann Noordung.
Herman Potočnik zemřel v roce 1929 ve Vídní v pouhých třiceti šesti letech. Krátce po jeho úmrtí vydal berlínský nakladatel geniální knihu Das Problem der Befahrung des Weltraums – der Raketen-Motor. Česky by patrně její název zněl: Raketový motor – problém vesmírných letů. Zde Herman naprosto skvěle popsal a nakreslil plány budoucích geostacionárních družic, včetně jejich radiového spojení se zemí. Jeho projekty kruhových kosmických stanic se staly inspirací pro sovětské i americké konstruktéry.
