Dr. jur. Ludwik Ernest Klucki byl advokát, účastník národního hnutí na těšínském Slezsku a starosta města Těšín v letech 1851 až 1861. Byl synem Dr. Josefa Kluky, což byl lékař přerovského krajského úřadu se sídlem v Hranicích. Po absolvování gymnazijních studií se Ludwik rozhodl nastoupit na studia práv na univerzitě v severoitalské Pavii.
Tam se Ludwik zapojil do podzemního hnutí karbonářů, které usilovalo o sjednocení Itálie a odchod Habsburků z Lombardie a Benátska. Byl však odhalen a za své činy zatčen a odsouzen k trestu smrti. V cele smrti čekal na popravu celé dva roky. Poté byl však trest zmírněn a po čtyřech letech byl Ludwik z vězení propuštěn a mohl dokončit i vysokoškolská studia. Od roku 1931 vykonával advokátní praxi v Těšíně a díky svým demokratickým názorům si získal důvěru většiny německého měšťanstva. Udržoval styky také s představiteli místní české inteligence, českými vědeckými a politickými středisky a snažil se v Těšíně šířit českou kulturu.
Ludwik se stal vedoucím představitelem polského národního hnutí na Těšínsku, popolštil si příjmení a materiálně podporoval první místní polské časopisy Tygodnik Ciesziński (1848–1849) a Gwiazdka Cieszyńska (1851–1939). Také popularizoval názory polských buditelů Andrzeje Cienciala a Pawla Stalmacha. V Těšíně stihl také založit polské amatérské divadlo a v roce 1851 byl zvolen starostou. Na této funkci setrval deset let, v roce 1894 však zanechal profesionální kariéry a advokátní činnosti kvůli zhoršujícímu se zraku. Ludwik Ernest Klucki zemřel v roce 1877 v Těšíně a dodnes je vzpomínán za svou snahu o překonání zhoubného nacionalismu a osobní vklad pro přátelské soužití Němců, Poláků, Čechů a Židů na Těšínsku.
