Franz Blaschke byl penzionovaný císařsko-královský nadporučík dělostřelectva, majitel továrny na výrobu sukna a starosta města Hranic v letech 1864 až 1870 a 1873 až 1879. Byl synem soukenického mistra Františka Blaschkeho.
V mládí se stal příslušníkem císařsko-královkého Bombardýrského sboru a dosáhl hodnosti nadporučíka dělostřelectva. V roce 1856 zakoupil se svým strýcem dům v Drahotušské ulici, kde zřídil továrnu na výrobu sukna. Franz se aktivně zapojoval do politického života ve městě a byl dvakrát zvolen starostou města. Ve své funkci nechal zřídit veřejné osvětlení petrolejovými lampami, zorganizoval přestěhování městské nemocnice do vhodnějších objektů městských kasáren, staral se o opravu ulic, kanalizací a nechal postavit nový dřevěný most přes řeku Bečvu.
Vyznamenal se ve válečném roce 1866, kdy zorganizoval spolu s kapitánem v záloze Johannem Knaufem úspěšnou přísně tajnou záchrannou misi erárního i soukromého majetku. Nařízením ministerstva války byla odstěhována císařsko-královská Dělostřelecká akademie a většina vybavení zůstala v kasárnách. Blaschke s Knaufem stihli vybavení i majetek zachránit těsně před postupem pruských jednotek směrem k Hranicím.
Po skončení pruské okupace řídil hygienická opatření, vedoucí k úspěšné likvidaci epidemie cholery ve městě, čímž nasazoval vlastní život. Za prokázané vlastenectví mu byl v roce 1866 předán okresním hejtmanem Zlatý záslužný kříž s korunou, který mu propůjčil císař František Josef I. Další vyznamenání mu udělil také sám papež a saský král. Franz Blaschke zemřel v roce 1891 a je pochován společně se svou manžekou na městském hřbitově v Hranicích.
