Ivan Herben byl český novinář a politik. Narodil se do národně vlastenecké rodiny. Jeho otec byl přítel T. G. Masaryka, poslanec Revolučního národního shromažďování, senátor, historik a spisovatel, PhDr. Jan Herben. Jeho matka Bronislava byla dcerou majitele české Národní tiskárny Brno Viléma Foustka a byla literárně velmi činná.
Ivan nastoupil povinnou vojenskou službu a přihlásil se ke studiu Vojenské akademie v Hranicích. Stal se poručíkem dělostřelectva. Dle dochovaných dopisů, které zasílal své matce, byl zejména první ročník akademie pro Ivana utrpením. Stěžoval si na dril, šikanu, hygienické nedostatky a chaotický didaktický systém. Často byl kázeňsky trestán a pro nadřízené představoval hrozbu, báli se, že by se o poměrech v hranické akademii mohli dozvědět nejvyšší představitelé republiky.
Z důvodu tří sebevražd akademiků a dvou smrtelných zraněních v důsledku špatné manipulace s granátem byla roku 1923 svolána schůze branných výborů parlamentu i senátu Československé republiky. Senátorem byl tehdy Ivanův otec Jan Herben, který opravdu velmi kritizoval poměry v hranické akademii. O měsíc později převzal vedení v akademii od francouzského plukovníka Farlota zkušený pedagog, plukovník Vratislav Pech a akademie postupně získala prestiž uznávané vojenské školy.
Negativní události na vojenské akademii ovlivnily Ivana natolik, že se rozhodl požádat o propuštění ze zálohy a stal se novinářem. Byl redaktorem deníku Tribuna, národně-socialistického Českého slova a šéfredaktorem Lidových novin. Po 15. březnu roku 1939 se účastnil odbojové protinacistické činnosti a spolupracoval s ilegálním periodikem V boj. Na konci téže roku byl zatčen a v letech 1940 až 1945 vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg.
Po válce vstoupil Ivan do politického života jako představitel národně-socialistické strany. Stal se členem předsednictva a šéfredaktorem orgánu strany Svoboného slova. V roce 1948 byl tak zvaným akčním výborem lidové strany vyloučen ze Svazu českých novinářů a propuštěn ze zaměstnání. Rozhodl se s rodinou odejít do exilu a nakonec dožil svůj život v USA. Byl autorem publikací jako například T. G. M. – Malé historky o velkém muži z roku 1935, Zrození básníkovo: Jak se objevil Petr Bezruč z roku 1939, Žalujeme v Norimberku z roku 1946 nebo sborníku Ďábel mluví německy z roku 1946. Ivan Herben zemřel v roce 1968 v Pacific Grove v USA.
