Václav Jonáš byl stavitel, starosta a také štědrý mecenáš města Hranic. V Hranicích postavil řadu objektů, které jsou považovány za chlouby města. Patří mezi ně například vila Richarda Richtárského v Komenského ulici z roku 1907, budova císařsko-královského okresního soudu (dnes Základní škola Šromotovo) z roku 1912, restaurace a penzion Růžek nebo budova okresní nemocenské pokladny.
V období první světové války získal značný majetek výstavbou barákových táborů v Hranicích a Lipníku nad Bečvou pro potřeby císařsko-královské armády. V roce 1919 se stal předsedou konzervativní Československé národně-demokratické strany Karla Kramáře. Za tuto stranu byl pak v květnu roku 1924 zvolen starostou města Hranic. Jeho funkční období bohužel trvalo velmi krátce. Václav Jonáš byl vážně nemocný a v únoru roku 1925 své nemoci podlehl. Zřejmě měl rakovinu.
Ačkoliv byl Václav Jonáš ve své funkci jen pár měsíců, i tak lze tuto dobu označit za výjimečnou. Nechal zřídit elektrické osvětlení města, založil hudební školu a 24. června 1924 přivítal v Hranicích tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka. Kronikáři města Hranic uvádějí, že se na jeho pohřbu sešlo tolik lidí, kolik nebylo od pohřbu starosty Šromoty. Tento fakt potvrzuje, jak moc jeho smrt zasáhla občany města a jak byl v Hranicích oblíbený. Václav Jonáš byl schopným a náročným podnikatelem, zároveň však laskavým a skromným člověkem. Je pochován na hřbitově u Kostelíčka a jeho hrob je ozdoben sochou atleta od akademického sochaře Julia Pelikána.
