Václav Otáhal byl kooperátor farního úřadu v Drahotuších a mučedník nacistického režimu. V roce 1933 byl vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem na Prostějovsku, nejprve ve Vrahovicích a později v Ohrozimi. V roce 1936 přišel do Drahotuš a na zdejší faře působil až do roku 1939.
Václav Otáhal, byl dle slov pamětníků, přitažlivý mladý muž a vynikající sportovec. Byl vedoucím pravidelných poutních výprav na svatý Hostýn, podporoval amatérské divadlo a byl jedním z prvních vlastníků automobilu v Drahotuších. Dá se říci, že předešel svou dobu a uplatňoval principy moderního křesťanství, které mnohem později posvětil Druhý Vatikánský koncil.
Pro římsko-katolickou církev v drahotušské farnosti vykonal mnoho, a to zejména svým statečným a odmítavým postojem k nacistické okupaci, který otevřeně projevil při poutní slavnosti sv. Anny v červenci roku 1939. Po této události byl vyslýchán gestapem a 1. září téhož roku byl vězněn ve Štěpánově u Olomouce. Později byl držen v koncentračním táboře Dachau a Buchenwald, odkud byl těžce nemocen převezen 23. května 1942 znovu do koncentračního tábora Dachau.
Václav Otáhal zemřel 1. prosince roku 1942 v Dachau v pouhých třiceti osmi letech. Jeho památku dodnes připomíná pamětní deska ve vstupní síni kostela svatého Vavřince v Drahotuších, která byla slavnostně odhalena v roce 1946 za přítomnosti obyvatel Drahotuš.
