August Emil Vogl – rytíř z Fernheimu, byl biolog, zoolog, farmakolog, dvorní rada a rektor vídeňské univerzity. Byl synem hranického lékarníka Ignáce Vogla. Ten koupil v roce 1837 dům na Pernštejnském náměstí a přestavěl ho na lékarnu s laboratoří.
August navštěvoval tak zvanou hlavní školu piaritů v Lipníku nad Bečvou, poté gymnázium v Olomouci a Kroměříži a v letech 1854 až 1859 studoval Josephinum, tedy lékařsko-chirurgickou akademi ve Vídni. Ta byla právě roku 1854 založená a obnovená jako pobočka Tereziánské vojenské akademie pro vzdělávání vojenských lékařů.
August se jako provizorní vojenský lékař účastnil rakousko-italské války v roce 1859. Od roku 1864 až 1870 působil jako lékař v různých vojenských nemocnicích. Stal se z něj profesor botaniky a zoologie, byl ustanoven profesorem farmakologie na vídeňské univerzitě a v roce 1887 zastal funkci rektora vídeňské univerzity.
August Emil Vogl se proslavil především svými učebnicemi farmakologie a farmakognosie (popis léčiv přírodního původu). Publikoval také botanické studie týkající se Hranic a okolí v rakouských odborných časopisech. V roce 1853 například vyšla práce o lázních Teplicích nad Bečvou a rostlinách, které nalezl v údolí řeky Bečvy s názvem Österreichnisches botanisches Wochenblatt. Za své vědecké zásluhy byl nobilitován císařem. August Emil Vogl zemřel v roce 1909 v Mazzanu.
Foto: geschichte.univie.ac.at
