Rytíř Carl Wilhelm Christian von Doderer byl rakouský architekt, malíř a profesor architektury. Narodil se ve württemberském vinařském městečku na jihu Německa do chudé řemeslnické rodiny. On sám se vyučil zedníkem a kameníkem. Carl pracoval od svých patnácti let v dělnických povoláních na církevních stavbách a současně se odborně vzdělával.
Carl absolvoval Polytechnickou školu ve Stuttgartu a odešel studovat malířství a architekturu. V letech 1849 až 1850 dokonce navštěvoval v Berlíně dvě studia současně, a to Akademii architektury a Akademii umění. Účastnil se také několika stáží u předních špiček v oboru, aby se zdokonalil. V roce 1852 byl jmenován profesorem „krásné architektury“ na císařsko-královské Ženijní akademii v dřívějším premonstrátském kláštěře v Louce u Znojma. Tuto funkci zastával téměř patnáct let a řídil výstavbu řady vojenských objektů habsburské monarchie.
Doderer je významnou osobností pro město Hranice, jelikož vytvořil architektonickou koncepci budov rozsáhlého kasárenského komplexu, tedy dnešních kasáren gen. Zahálky. Také osobně dohlížel a vedl stavbu kaple sv. Barbory a zasloužil se o úpravu vnějšího vzhledu budov v komplexu. Kaple sv. Barbory byla slavnostně vysvěcena 4. října roku 1863. I v dalších letech, kdy byla potřeba provést v kapli zásadnější úpravy, byl vždy žádán o pomoc právě Doderer. Naposledy se tak stalo pravděpodobně v roce 1892, kdy byl povolán, aby zpracoval architektonický plán rozšíření chóru.
Od roku 1866 byl Doderer profesorem pozemního stavitelství a architektury. Do dějin se zapsal jako architekt monumentálních vládních budov v přísně historickém slohu a také jako uznávaný odborný spisovatel a pedagog. V roce 1877 mu byl udělen císařem rytířský titul. Rytíř Carl Wilhelm Christian von Doderer zemřel v roce 1900 ve Vídni.