Rudolf Schlattauer byl malíř, zakladatel českého gobelínářství a ředitel první gobelínové školy ve střední Evropě.
Narodil se 25. 4. 1860 do rodiny hranického soukenického mistra Antonína Schlattauera. Rodina vlastnila dům čp. 166 v Zámecké ulici, ve kterém otec vykonával profesi postřihovače – různé dokončovací práce na suknu.
Rudolf ve městě docházel na gymnázium, studium mu ale zhatilo jeho zestátnění a poněmčení, po kterém měl ve škole značné jazykové problémy. Další ranou byla ztráta zaměstnání jeho otce v důsledku vybudování Hellerovy továrny na sukna v Hranicích. Životní podmínky rodiny se tak zhoršily, zadlužený dům byl vložen a zapsán na jméno matky.
I přes to odchází mladý Schlattauer do Vídně, kde jakožto dobrý kreslíř úspěšně skládá zkoušky a je přijat na akademii výtvarných umění. Studuje u malíře Hanse Makarta, ale život mu uštědřuje další ránu – jeho otec se 18. 2. 1878 zastřelil.
Rodiný dům je prodán v aukci a Schlattauer je nucen studium ukončit, živí se malováním obrázků. Ani další pokus na akademii mu nevychází, odchází do Mnichova, později do Paříže, vydělává si kopírováním obrazů.
Při léčebném pobytu ve Skandinávii si v roce 1897 osvojuje tamní techniky tkaní nástěnných koberců. Tyto znalosti aplikuje po návratu do vlasti – zakládá gobelínovou dílnu v Zašové, již dříve nabyté schopnosti umělecké vkládá do vlastních návrhů tapisérií, paravánů a nábytkových tkanin. Do dílny přijímá 12 místních žen a dívek a sám je učí potřebným znalostem – jedná se totiž o první tkalcovnu tohoto druhu ve střední Evropě.
Po pomalých začátcích budí zájem o u nás dříve neznámé výrobky velká výstava Schlauttauerových gobelínů v Moravském zemském muzeu v Brně. Dílna se stává známou, Schlauttauer ji dál sám řídí, dokonce spolupracuje s četnými dalšími umělci, kteří obohacují tvorbu firmy svými vlastními malířskými návrhy. Jedná se například o profesora Hanuše Schweigera – gobelíny „Krysař z Hammeln“, „Vodník“ a „Boží muka“.
Rozmachu nového průmyslu si všímá moravský zemský výbor, který v roce 1908 rozhoduje o zřízení Zemské gobelínové a kobercové školy. Jako lokalita je pro ni zvoleno Valašské Meziříčí a Schlattauerovi je nabídnuto místo jejího ředitele.
Ten přijímá. Do školy je přesunuta i původní dílna, prvotní pedagogický sbor kromě Schlattauera tvoří ještě dvě odborné učitelky. Schlattauer vytváří manufaktuře i škole studijní i výrobní program, počet studentek postupně roste, dochází ke spolupráci s dalšími malíři a architekty a zařízení prochází velkým rozkvětem. Kromě gobelínů se zde vyrábí i bytové doplňky, paravány, potahy nábytku, polštáře a dámské kabelky. I Schlattauer nadále tvoří návrhy, často květinové náměty živých barev. V roce 1910 pořádá velkou výstavy gobelínů ve svých rodných Hranicích.
Rozvoj ústavu zbrzdila až světová válka a brzká nemoc a smrt Rudolfa Schlattauera, která přišla nedlouho po jejím vypuknutí – 4. 1. 1915.
Rudolf Schlattauer je pochován v čestném hrobě č. 193/A na hřbitově ve Valašském Meziříčí. Jeho škola a podnik se ale z války zotavují a později dosahují velkých úspěchů, nejvíce se proslavují velkými reprezentačními nástěnnými gobelíny v moderním stylu. Odkaz Rudofla Schlattauera organizace rozvíjí i dnes – a to pod názvem Moravská gobelínová manufaktura.
