Josef Alois Břenek byl sochař, řezbář a restaurátor. Byl synem soukeníka Karla Břenka a jeho manželky Otýlie. Josef projevoval zálibu v sochařství již od dětství. V sedmnácti letech nastoupil do učení k brněnskému sochaři Benediktu Edelemu, kde zůstal až do roku 1842. Poté provozoval sochařské umění a v jeho šlépějích pokračoval také jeho syn Antonín.
Josef Břenek byl uznávaným brněnským sochařem, z jehož dílny vyšlo množství kvalitních děl. Patří mezi ně Karyatida na portiku nynější Hudební fakulty JAMU, sochy sv. Petra a sv. Vintíře v chrámu sv. Petra a Pavla v Rajhradě, kostelní oltáře v Hlinsku a v Brně – Komárově, tympanon nad hrobkou hrabat Mitrovských v Dubrovníku, sochařské práce v Lomnici u Tišnova nebo mariánská statue v Tišnově, tedy pískovcový mariánský sloup se sochou Neposkvrněně počaté Panny Marie, sv. Cyrila a Metoděje, sv. Václava, sv. Floriána a sv. Rosálie. Tento sloup je symbolem města Tišnov.
Poslední roky svého života strávil Josef Břenek v proboštství v Předklášteří u Tišnova, kde se podílel na renovaci poškozených renesančních figur v kostele kláštera Porta coeli. Břenek zemřel v roce 1878 a je pochován na hřbitově v Předklášteří. Památkou na tohoto hranického rodáka, je jeho socha sv. Anny z roku 1872, která stojí vpravo vedle vchodu do farního kostela Stětí sv. Jana Křtitele na Masarykově náměstí v Hranicích.
