Josef Heřman Agapit Gallaš byl malíř, lékař, spisovatel a dobrodinec. Byl jedním z asi deseti dětí hranického sochaře, řezbáře a malíře Františka Gallaše a jeho manželky Magdalény Vojtkové. Kromě tříleté pauzy, kdy pobývala rodina v Blansku, žili celý život Gallašovi trvale v Hranicích.
Josef Heřman Agapit Gallaš studoval Gymnázium v Lipníku nad Bečvou, poté filozofii a bohosloví v Olomouci, studia zde ale nedokončil. V roce 1778 se rozhodl odejít do Vídně studovat malířství. Během studií se živil malováním pokojů a stihl vystudovat medicínu. V roce 1786 se stal vrchním lékařem generálního štábu ve Vídni, roku 1791 se pak trvale usídlil v Hranicích.
Byl všestranně nadaný, věnoval se příležitostnému léčitelství, zahradnictví, malířství, regionální historii, literatuře i osvětovým projektům. V roce 1811 založil veřejnou kostelní knihovnu, do které věnoval značnou část vlastních knih. V roce 1813 vydal obsáhlou básnickou sbírku Múza moravská, která patří dodnes k předním dílům národního obrození na Moravě. Největší hodnotu z jeho obsáhlé literární tvorby mají dodnes jeho autobiografické a národopisné práce.
Josef Heřman Agapit Gallaš zemřel v roce 1840 a byl pochován na městském hřbitově v Hranicích. Pámátkou na něj je jeho rodný dům s číslem popisným 170, který se nachází v nynější Galašově ulici v Hranicích a na němž je umístěna pamětní deska z roku 1885. V blízkosti Gallašova domu se nachází také Gallašova lípa, která byla zřejmě vysazena při některém z gallašovských výročí, věk lípy se odhaduje na více jak sto osmdesát let. Na fasádě Základní školy na tříde 1. máje v Hranicích můžeme také narazit na Gallašovu podobiznu z roku 1906.
