Čeněk Chromý byl pokřtěn jako Vincenc, ale užíval českou variantu jména Čeněk. Povoláním byl zámečník. Spolu s bratrem Josefem se stal zakládajícím členem Dobrovolné hasičské jednoty Zbrašov. Jelikož byl fyzicky velmi zdatný, byl zařazen mezi tak zvané lezce hasičského sboru.
Od roku 1912 Čeněk spolupracoval se svým bratrem Josefem při objevování Zbrašovských aragonitových jeskyní. Již v lednu roku 1913 začali ručně rozšiřovat puklinu o délce jednoho metru a světlosti patnácti centimetrů, ze které unikala pára. Po nějaké době se ke dvojici bratrů připojili další dobrovolníci ze Zbrašova a Hranic. Čeněk byl prvním člověkem, který vnikl do podzemí. Tehdy se dostal komínem, později nazvaným Starý vchod, do hloubky pěti metrů a později jako první pronikl také do Kapličky.
V roce 1914 pronikl Čeněk Chromý a Rudolf Sláma do Jeskyně smrti, která byla celá zaplavená kysličníkem uhličitým. Byli vybaveni dýchacími přístroji, které vyrobil sám Čeněk. Roku 1914 byl mobilizován do první světové války, po jejím skončení vstoupil do politického života obce a byl zvolen náměstkem starosty Zbrašova. Později se také stal členem zdejší školní rady.
Čeněk Chromý se za svůj život podílel na mnoha výzkumech jeskynního komplexu a přípravách k zpřístupnění jeskyní veřejnosti. Bohužel se rozhodl v důsledku finančních obtíží dobrovolně odejít z tohoto světa, a to otravou kysličníkem uhličitým, právě v jeskyních, které s bratrem celý život zkoumal a objevoval. Zemřel roku 1926 na Zbrašově.