Ludvík Albert Engel

hrdina protinacistického odboje ( * 1912, České Budějovice    † 1945, Važec)

Ludvík Albert Engel byl hrdinou protinacistického odboje. Pocházel z učitelského rodu původem z Pošumaví. Vystudoval obchodní akademii, čímž získal všeobecné i odborné vzdělání včetně špičkové jazykové vybavenosti. Roku 1934 byl povolán k výkonu vojenské prezenční služby a byl vybrán do školy pro důstojníky pěchoty v záloze, po jejím ukončení byl přijat do aktivní vojenské služby.

V roce 1937 byl Ludvík přijat do Vojenské akademie v Hranicích a v roce 1938 byl jmenován poručíkem pěchoty. Hranickou akademii ukončil s výborným propěchem. Jeho nadřízení chválili také jeho osobní hodnoty a charakterové a mravní kvality, stejně jako hodnoty vojenské, které ho předurčovali k tomu, že z něj může být příkladný velitel. Po mnichovské kapitulaci se velení Československé armády rozhodlo uspořádat ve Vojenské akademii v Hranicích sedmiměsíční aplikační kurz pro nejlepší poručíky vyřazené roku 1938. Aplikačního kurzu se účastnil také Ludvík. Prožil v Hranicích i osudný 15. březen 1939, kdy byl svědkem, jak v 10:45 hodin akademii obsadily německé jednotky.

Ludvík se rozhodl přejít ilegálně hranice s Polskem a přihlásil se v Krakově do vznikající československé jednotky. Zde byl pověřen funkcí velitele čety. Roku 1940 odcestoval vojenským transportem do Palestiny a vstoupil do zahraniční Československé jednotky a usiloval o nasazení bojů proti nacistům. V roce 1943 byl Engel přeložen k velitelství 1. československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii, ale dobrovolně se přihlásil na východní bojiště.

Ludvík byl při všech svých operacích hodnocen jako výtečný velitel. Dokonce byl dvakrát vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a Československou vojenskou medailí za chrabrost před nepřítelem a sovětským Řádem Rudé hvězdy. Major Ludvík Albert Engel, velitel pěšího praporu, padl 29. ledna roku 1945 hrdinskou smrtí, během osvobozování středoslovenské obce Važec. V květnu téhož roku se mu v osvobozené Bratislavě narodil syn Ludvík, který je v současnosti předsedou Společnosti gen. Ludvíka Svobody.