Sergej Ingr byl armádní generál Československé vojenské akademie. Bojoval v československých legiích na srbské, ruské, francouzské i italské frontě a obdržel několik desítek vyznamenání od vlád těchto států a Československé republiky.
Vystudoval vysokou školu válečnou a kurz pro vyšší velitele a byl využíván také v diplomacii, díky své skvělé znalosti několika světových jazyků. V areálu hranické vojenské akademie působil od roku 1935 ve funkci velitele 8. pěší divize. Tuto funkci zastával necelý rok, poté velel sboru v Brně a po okupaci se stal jedním z nejbližších spolupracovníků Edvarda Beneše.
Sergej emigroval do Francie, kde se stal ministrem národní obrany prozatimní vlády Československé republiky a budoval československé vojenské jednotky ve Francii. Po vypuknutí slovenského povstání byl hlavním velitelem československé branné moci. Roku 1945 ho prezident Beneš z důvodu nátlaku komunistů z funkce odvolal a teprve v roce 1947 dosáhl jeho jmenování za československého velvyslance v Holandsku. Po únoru roku 1948 zůstal v exilu. Sergej Ingr zemřel 17. června 1956 v Paříži.
