Otakar Jaroš byl první zahraniční hrdina Sovětského svazu a velitel obrany v bitvě u Sokolova. Narodil se do rodiny Františka Jaroše, vyučeného zámečníka a povoláním železničáře. Měl čtyři bratry, dětství a mládí prožil v Mělníku, kam byl otec přeložen z Loun. Od útlého dětství projevoval neobyčejný zájem o sportovní aktivity a technické novinky. Závodně se věnoval veslování a gymnastice, příležitostně také reprezentoval školu ve fotbale, hokeji a lehké atletice.
V osmnácti letech začal studovat soukromou odbornou Vyšší elektrotechnickou školu v Praze. Tu úspěšně dokončil a nastoupil základní vojenskou službu. V Trnavě absolvoval poddůstojnickou školu a v hodnosti desátníka pokračoval ve vojenském vzdělání na škole pro důstojníky v záloze v Turnově. S výtečným prospěchem školu dokončil a byl povýšen na podporučíka telegrafního vojska. V roce 1936 nastoupil do dobrovolné činné služby a byl přijat na Vojenskou akademii v Hranicích.
V roce 1937 byl Otakar povýšen na poručíka telegrafního vojska. Službu nastoupil u praporu v Prešově a u tohoto útvaru sloužil až do likvidace Československé armády nacisty. Poté se zaměstnal v Náchodě jako pracovník telegrafního oddělení poštovního úřadu a připravoval se na odchod do emigrace. V roce 1939 byl přijat do funkce velitele telegrafní roty do československého legionu. Se skupinou podplukovníka Ludvíka Svobody přešel po intervenci Sovětské armády do východního Polska do sovětské internace. V říjnu roku 1941 byl Otakar povýšen na nadporučíka a roku 1942 byl jmenován velitelem první pěší roty 1. československého samostatného pěšího praporu.
Otakar Jaroš patřil k velice náročným, zato však k oblíbeným velitelům. V komunistickém období se nezaviněně stal ikonou tak zvané lidové armády, i přesto, že se netajil kritickým postojem ke stalinskému totalitnímu systému a bránil pokusům o zavedení sovětských zvyklostí a norem v československé jednotce. Otakar Jaroš padl 8. března roku 1943 u svého velitelského stanoviště v Sokolovu. Za jeho vzorné plnění bojových úkol, prokázanou odvahu a hrdinství získal jako první cizinec titul Hrdiny Sovětského svazu in memoriam a Leninův řád. Jeho hrdinství a hluboká láska k vlasti si zasluhuje úctu dodnes. Jeho památku připomíná v Hranicích sídliště Kpt. Jaroše vybudované na počátku 60. let 20. století.
