František Klvaňa byl československý vojenský důstojník, který působil na různých pozicích zahraničního odboje v období druhé světové války.
František Klvaňa se narodil 3. října 1900 v Drahotuších. V březnu roku 1918 nastoupil vojenskou službu, v červenci je přeložen a míří na italskou frontu první světové války. Válka ale brzy končí, František se vrací do vlasti, a o dva roky později maturuje na hranickém reálném gymnáziu. Následuje úspěšné studium hranické Vojenské akademie a zastávání mnoha vojenských funkcí.
Po okupaci Čech, Moravy a Slezska v roce 1939 na výzvu plukovníka Svobody odchází ilegálně do Polska, kde spolupracuje na organizování Legionu Čech a Slováků. Když je Polsko napadeno a obrana selhává, stává se jedním z důstojníků mířících do Rumunska s cílem informovat tehdejšího vojenského atáše plukovníka H. Píku o osudu Legionu. V říjnu 1939 se přes Bejrút s dalšími vojáky dostává do Marseille a následně k československé armádě v Agle.
Po evakuaci z dobité Francie působí dále v Británii, kde absolvuje různé kurzy a působí v řadě významných funkcí. Toto období vrcholí pozicí přednosty organizačního oddělení Ministerstva národní obrany. Do vlasti se vrací 5. června 1945 jako podplukovník generálního štábu.
Po návratu zůstává u armády – dočasně velí dělostřelectvu v Novém Jičíně, je povýšen na plukovníka, zastupuje velitele 7. brigády, navštěvuje Nejvyšší vojenskou akademii v Praze, dokonce se v Brně stává náčelníkem štábu velitele dělostřelectva. Zde ale historická linka jeho osudů mizí, pro její další poznání totiž chybí relevantní prameny.
Co ještě víme je ale místo jeho věčného odpočinku – František Klvaňa je totiž pohřben v rodných Drahotuších.
