Theodor Körner byl rakousko-uherský generál, starosta Vídně a prezident Rakouské spolkové republiky. Byl synem císařsko-královského kapitána. Studoval Vyšší vojenskou reálku v Hranicích a poté pokračoval ve studiích na Technické vojenské akademii ve Vídni. Theodor prošel strmou vojenskou kariérou a od roku 1904 působil na rakouském generálním štábu.
Během první světové války působil na srbské a poté italské frontě. V hodnosti plukovníka byl nejprve náčelníkem štábu sboru a později také armády v bitvách na řece Isolzo. V hodnosti generála i v armádě Rakouské republiky zůstal až do roku 1924. Po odchodu z činné služby vstoupil do rakouské sociální demokracie a v téže roce byl zvolen poslancem rakouského parlamentu. Patřil k nejodvážnějším obhájcům demokracie v Rakousku. Od prosince 1933 do února 1934 vykonával funkci předsedy rakouského parlamentu. Po zavedení diktatury kancléřem Engelbertem Dolfusem byl uvězněn a po zabrání Rakouska byl sledován a v roce 1944 zatčen gestapem.
Krátce po porážce nacismu se v dubnu roku 1945 stal starostou Vídně a zasloužil se o poválečnou obnovu metropole. Funkci starosty zastával až do roku 1951, kdy byl zvolen prezidentem Rakouské spolkové republiky. Theodor byl proslulý hlubokými znalostmi vojenských věd a publikoval řadu vojensko-teoretických prací. Jako dík za jeho podíl na obnovení demokracie v poválečném Rakousku po něm rakouská akademie věd symbolicky nazvala nejvýznamnější ocenění – Cena Thedora Körnera za rozvoj vědy a kultury. Je po něm pojmenována také jedna z vídeňských ulic a na Rathausplatzu stojí jeho pomník. Theodor Körner zemřel v roce 1957 ve Vídni.
