Heliodor Píka byl jednou ze zakládajích osobností Československé vojenské akademie v Hranicích, vedoucí organizátor československého zahraničního protinacistického odboje a oběť justiční vraždy, zorganizované nejvyššími představiteli Komunistické strany Československa. Narodil se do rodiny venkovského koláře Ignáce Píky a jeho manželky Johany.
Po ukončení gymnázia odjel do Nového Bydžova, kde pracoval jako aspirant farmacie. Chtěl studovat farmacii, ale byl mobilizován. Absolvoval školu záložních důstojníků a v roce 1916 byl v hodnosti desátníka odeslán na ruskou frontu. Po dvou měsících padl do ruského zajetí. Jako jeden z prvních legionářů odešel roku 1917 do Francie a byl zařazen do transportu k posílení československých legií. V hodnosti nadporučíka se zúčastnil bojů při tvorbě hranic nově vzniklé Československé republiky na Těšínsku a na Slovensku.
Heliodor patřil k zakládajícím osobnostem Československé vojenské akademie v Hranicích. V akademii působil od roku 1920. Po ukončení plynového kurzu v Praze se stal učitelem nauky o plynech ve vojenské akademii i v kurzech akademie. Byl jmenován pobočníkem velitelele a byl zodpovědný za vydávání a věcnou správnost rozkazů velitele akademie. Po odchodu z akademie absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze a v Paříži, pracoval i ve vojenské diplomacii a v září 1937 byl povýšen na plukovníka generálního štábu a pracoval v generálním sekretariátu obrany státu.
Po emigraci na konci března 1939 se stal spolupracovníkem prezidenta Beneše. Po přepadení Sovětského svazu Německem budoval československou vojenskou jednotku ve Svazu sovětských socialistických republik. Důsledně se řídil koncepcí prezidenta Beneše o obnovení Československé republiky v původních hranicích a v souladu s právní kontinuitou první republiky, tím se však dostával do rozporu s moskevským vedením a později i s plukovníkem Ludvíkem Svobodou.
Po skončení války byl povýšen na divizního generála, od roku 1947 byl zástupcem náčelníka hlavního štábu. V té době byl však již sledován tak zvaným vojenským obranným zpravodajstvím. Roku 1948 byl zatčen a intenzivně vyšetřován z vlastizrady. Tajný soud, který rozhodl o popravě Píky byl jen fraškou. Byl to neveřejný a inscenovaný proces. Dne 21. června roku 1949 byl generál Heliodor Píka popraven. V noci před popravou prý údajně řekl: „Až bude příznivější doba, očistěte mne, jsem nevinen.“ Vzpomínkou na něj je pamětní deska před vchodem do bývalé Československé vojenské akademie v Hranicích.
