Oleg Svátek byl hrdina protinacistického odboje. Pokřtěn byl jménem Josef, v roce 1930 si však jméno změnil na Oleg. Vystudoval gymnázium a poté kadetní školu zeměbraneckou ve Vídni.
Oleg byl umístěn k císařsko-královskému střeleckému pluku a roku 1914 odešel na ruskou frontu, kde padl do zajetí. O rok později se přihlásil do ruských legií, kam byl v roce 1916 přijat. Tam působil ve funkci střelce u Československé střelecké brigády v Kyjevě, kde byl postupně povyšován. Ve velitelské funkci se s plukem zúčastnil několika bojů a krvavých srážek s bolševiky. Nějakou dobu také zastával funkci velitele důstojnické školy ruských legií.
Po návratu do vlasti byl přidělen ke štábu v Praze a vyslán do Hranic. Zde působil jako československý zástupce francouzského velitele hranické vojenské akademie a měl zúročit své zkušenosti z výchovy důstojníků v ruských legiích. Zástupcem velitele byl téměř dva roky. Navzdory nezdarům se nakonec hranická vojenská akademie stala respektovanou československou vojenskou školou, jejíž pedagogové i absolventi potvrdili věrnost vlasti v letitých bojích proti nacismu a komunismu.
Svátek se v roce 1922 rozhodl absolvovat Válečnou školu v Praze a rychle šplhal po kariérním žebříčku. V letech 1938 až 1939 byl v hodnosti brigádního generála velitelem 12. divize armády na Podkarpatské Rusi. Generál Svátek se po návratu do Prahy připojil k ilegální organizaci Obrana národa, řídil krajské velitelství, shromažďoval zbraně a spolupracoval s druhým velitelem Bedřichem Homolou. V roce 1941 byl zatčen gestapem a nelidsky týrán při výsleších. Své spolupracovníky ale nikdy neprozradil. Dne 1. října 1941 byl odsouzen k trestu smrti a v ten samý den byl zastřelen v kasárnách v Praze – Ruzyni. V roce 1946 byl povýšen do hodnosti divizního generála in memoriam.
