Alexander von Krobatin byl polní maršál a rakousko-uherský ministr války v letech 1912 až 1917. Byl synem majora dělostřeleckého velitelství v Olomouci. Studoval císařsko-královskou Dělostřeleckou akademii v Hranicích. Poté pokračoval ve studiích na fakultě chemie a stal se profesorem chemie a chemické technologie na císařsko-královské Vojenské technické akademii ve Vídni.
V roce 1881 mu byl udělen rytířský titul. Od roku 1890 působil jako velitel Dělostřelecké kadetní školy v Olomouci, kde velel až do roku 1895. V roce 1900 byl přeložen na Říšské ministerstvo války a povýšen na generálmajora. Alexander byl respektovaným dělostřeleckým, muničním i chemickým odborníkem. Napsal také učebnici chemie pro Vyšší vojenské reálky a kadetní školy, která se používala také na vojenské škole v Hranicích.
Nejdůležitější událostí v jeho životě se stalo jmenování říšským ministrem války na konci roku 1912. Ve funkci vojenského ministra jej zastihl sarajevský atentát na tehdejšího následníka císařského trůnu Františka Ferdinanda d’Este. To bylo pro Krobatina důkazem destruktivní politiky Srbska. Připojil se k náčelníkovi rakousko-uherského generálního štábu Franzi Conradu von Hötzendorfovi a podporoval vojenskou trestní výpravu proti Bělehradu a schvaloval i osudové rakouské ultimatum, jehož důsledkem byl počátek první světové války.
Po nástupu císaře Karla I. na trůn a odvolání náčelníka generálního štábu Franze Conrada von Hötzendorfa, byl v roce 1917 odvolán i Krobatin. Byl poslán na italskou frontu, kde si jako velitel vedl skvěle. Byl povýšen do hodnosti polního maršála a bylo mu svěřeno velení celé fronty v Korutanech. Po čtyřiceti devíti letech služby v armádě se rozhodl odejít a svůj život dožil skromně ve Vídni. Alexander von Krobatin zemřel v roce 1933.
